Med je produktem včely medonosné, která jej získává sbíráním sladkých šťáv a následným ukládáním do plástů, kde je uložen na zimní období jako jejich energetická složka potravy. Je to tedy vpodstatě zdroj obživy včel pro zimní období…
Včela tyto sladké šťávy sbírá (nektar, medovice) vytáhnutím sosáčkem, doplní ho několika vlastními enzymy a uloží do tzv. medného váčku. Následně jej donese do úlu a předá nektar jiným včelám, které ho uloží do buňky plástu, kde je nektar zahušťován a vysušován za vyšších teplot dokud není zralý. Tento proces trvá i několik dnů. Po zaplnění buňky a dosažení zralosti je následně med zavíčkován voskovým víčkem, což je signál pro včelaře, že je med vhodný k vytáčení.
Pro zajímavost 1kg medu = cca 1 000 000 navštívených květů.
Med paří mezi nejstarší sladidla. Obsahuje celou řadu vitamínů a vzácných prvků včetně minerálních látek. Jeho sladkou chuť zajišťují mono- a disacharidy (fruktóza, glukóza a sacharóza). Má mnohem nižší energetický přísun, než u řepného cukru, avšak daleko vyšší biologickou hodnotu, Navíc neobsahuje žádný tuk ani cholesterol. Hodí se proto do jídelníčku dětí, seniorů, pracujících, sportovců, lidí zdravých i nemocných….
Druhy medu:
Květový med – vytváří včely z nektaru jarních květů (např. ovocných stromů, lučního kvítí, pampelišek….) Je to vždy první včelí med v daném roce
Medovicový, tzv.lesní med – vzniká z tzv. medovice (výměšek nestrávené potravy mšic na lesních stromech), kterých musí být dostatečně velké množství, což závisí na přírodních podmínkách. Nemusí být tedy každý rok, případně v různém množství.
Jednodruhové medy – vznikají z jednoho druhu květů v místech, kde ho je velké množství a současně je nutno tento med stočit hned po odkvětu, než začne kvést něco dalšího.
Smíšené medy – asi nejčastější dostupný med, většinou květové smíšené medy, nebo lesní med medovicový spolu s lesními květy (maliny, ostružiny …)
Zdravotní účinky medu:
Od starověku je med užíván pro léčení chorob. Působí totiž jako antibakteriální/antiseptický činitel. Antibakteriální vlastnosti medu jsou výsledkem nízké aktivity vody v medu způsobující osmózu, efekt peroxidu vodíku a vysoké kyselosti.
Užití medu k léčení:
- tišení kašle (med na lžičku…)
- při nachlazení (prostředek pro doplnění energie, např. med do čaje, na lžičku …)
- hojení popálenin a dalších ran – medové zábaly (desinfikuje ránu, snižuje otoky, pomáhá obnově tkáně, omezuje růst bakterií,
- nutriční efekt – při dlouhodobém pravidelném užívání působí jako anitioxidant (omezení stresů organismu, zvýšení obranyschopnosti organismu, zlepšení trávení, snížení cholesterolu, prevence proti rakovině střeva.
Několik důvodů proč užívat med:
- Obsahuje bílkoviny (udržuje a vytváří buňky)
- Obsahuje hořčík (udržuji optimální hladinu cholesterolu)
- Obsahuje cukry (zdroj energie)
- Obsahuje minerální látky (nahrazuje některé podpůrné léky)
- Obsahuje draslík (udržuje a hlídá vodu v organismu, brání onemocnění cév, horeček )
- Obsahuje vápník a fosfor (udržuje pevnost kostí, svalů, šlach, zubní skloviny …)
- Obsahuje peroxid vodíku (brání zubnímu kazu
- Obsahuje železo (pro tvorbu červených krvinek)
- Obsahuje přírodní látky (enzymy, hormony, silice, aromatické látky, vitaminy….)
- Obsahuje dextriny (hojivý vliv na sliznici a kůži)
- Poskytují obranyschopnost organizmu, upravují životní pochody v lidském těle
Krystalizace medu
Krystalizace potvrzuje pravost a kvalitu medu. Je to přirozená vlastnost medu.
Medy květové krystalizují rychleji než medovicové. Krystalizování lze odstranit zahříváním medu. Teplota ohřívání ale nesmí přesáhnout 45°C, jinak se narušují termolabilní biologicky aktivní látky a tím ničíme ty nejdůležitější látky v medu. Vhodné je nahřívat med ve vodní lázni, zásadně nevhodné je v mikrovlnné troubě.
Med je také možné upravit tzv. pastováním (mechanické míchání, při němž se zabrání krystalkům v růstu, přičemž veškeré pozitivní vlastnosti medu zůstávají zachované.) Pastovaný med zůstává v pastovité podobě i při dlouhodobém skladování a je biologicky nejkvalitnější.
Alergie na med
Alergie není na med, ale na pyl v něm obsažený. A pokud má někdo alergii na pyl, tak jistě ví o jaký pyl a v jakém období. A pokud med pochází z lokality, kde se tato rostlina nevyskytuje nebo je odkvetlá, pak daný alergen v medu není.
Ale pozor na dovážený med (většinou med z velkobchodů, označený jako „smíšený med“). Ten může obsahovat alergizující složky z exotických druhů rostlin, odkud med mnohdy pochází. Je tedy potřeba vědět nejen na co přesně je alergik citlivý a také z jaké oblasti a z jakého ročního období pochází konzumovaný med.
Dále by se med neměl dávat kojencům ani batolatům.